Když se napijete, obsah projde jícnem skrz žaludek až do tenkého střeva.

Přestože se malé množství alkoholu vstřebá již prostřednictvím sliznice v ústech a jícnu, alkohol se dostává do krve především stěnami žaludku (cca 20 %) a střevy (cca 80 %). Přenos do krve je pomalejší v případě, že žaludek a střeva obsahují natrávenou potravu.

Okamžitě po vstřebání do krve se alkohol rychle šíří krevním řečištěm do všech částí lidského těla obsahujících vodu. Hladina alkoholu v krvi postupně roste, dokud nedosáhne maxima, a pak se pomalu snižuje. Větší míru absorpce alkoholu vykazují hlavní tělesné orgány, jako jsou játra, ledviny, plíce a mozek.

Obzvláště citlivý na alkohol a jeho doprovodné složky je např. lidský mozek, který může být působením alkoholu negativně ovlivněn.

Pohlcování a šíření alkoholu lidským tělem je rychlé - již po několika minutách od napití se alkohol dostává do lidských orgánů.

Přibližně 15 až 45 minut poté, co přestanete pít, začne lidské tělo alkohol vypuzovat díky metabolismu, vyměšování a pocení.

Játra jsou hlavním orgánem, který zpracovává látky vstupující do lidského těla.

Lidské tělo neumí alkohol nikam ukládat - úkolem jater je alkohol odbourat („metabolizovat“).

V chemii se alkohol označuje jako etanol. Působením určitého enzymu v játrech se etanol nejprve rozloží na acetaldehyd, který je pro tělo toxický. Proto zde působí další enzym společně s látkou označovanou jako tripeptid glutation, který acetaldehyd přemění na nejedovatou kyselinu octovou. Ta se může následně v těle přeměnit na oxid uhličitý a vodu, které se již vyloučí.

Játra dokáží metabolizovat v daném čase pouze určitý objem alkoholu. Pokud tělo přijme příliš vysoké množství alkoholu, zásoba tripeptidu glutationu v játrech se vyčerpá a v těle se začne hromadit jedovatý acetaldehyd. V takovém případě zůstane zbytek alkoholu v tělesných tkáních a krevním řečišti, dokud jej játra nedokáží zpracovat. Odbourání alkoholu z jediného nápoje může v lidském těle trvat i více než tři hodiny - rychlost závisí na různých hlediscích, např. tělesné hmotnosti nebo pohlaví konzumenta.

Čím více toho vypijete, tím dále odbourávání trvá. Metabolismus nemůžete nijak urychlit.

Jednou z funkcí ledvin je udržovat správné složení krve.

Ledviny proto neustále filtrují lidskou krev – veškerá krev se přefiltruje zhruba dvacetkrát denně. Prostřednictvím ledvin se do těla znovu dostávají užitečné látky, jako např. proteiny a aminokyseliny. Škodlivé produkty metabolismu a nadbytečné látky se do těla již nedostávají - vyměšují se do moči a poté jsou z těla vyloučeny.

Další funkcí ledvin je zajistit stabilní obsah vody v lidském těle. Alkohol působí jako močopudná látka, tedy diuretikum. Pokud vypijete nadměrné množství alkoholických nápojů, vaše tělo vyloučí více vody než přijme - tělo tedy bude dehydrované, budete pociťovat závratě a bolesti hlavy (těmto příznakům říkáme jednoduše kocovina).

Podívejte se, co probíhá ve vašem těle, když máte kocovinu.

Plíce nasávají vzduch, aby se do těla dostal kyslík a vyloučil nepotřebný oxid uhličitý.

Když se alkohol obsažený v krvi dostane prostřednictvím krevního oběhu do plic, část z něj prostoupí do plicních sklípků a poté se odpaří. Následně je vyloučen z těla dýcháním.

Právě tento alkohol, který je v dechu cítit, je detekován pomocí přístrojů na dechovou zkoušku.

Alkohol funguje jako depresor centrální nervové soustavy. Centrální nervová soustava zahrnuje mozek, míchu a nervy vycházející z míchy. K intoxikaci alkoholem dochází v situaci, kdy alkohol působí na centrální nervovou soustavu a ovlivňuje emoční a smyslové funkce, lidský úsudek, paměť a schopnosti učení.

Různé části mozku mají vliv na různé tělesné procesy. Alkohol působí na tyto jednotlivé oblasti v různé době s různou intenzitou; při stoupající hladině alkoholu v krvi jsou dopady výraznější. Kůra mozková zpracovává informace z našich smyslů; také řídí naše myšlení a svalové pohyby. Působí-li alkohol na kůru mozkovou, zpracování informací ze smyslových orgánů nám trvá déle, dochází k potlačování zábran a nejsme schopni jasně myslet.

Limbický systém je část mozku řídící paměť a emoce. Pokud je ovlivněn působením alkoholu, naše emoce reagují neadekvátně - například jsme veselejší, smutnější, nebo se snáze rozčílíme - a také začínáme zapomínat.

Mozeček koordinuje jemné svalové pohyby, včetně svalů napomáhajících udržovat rovnováhu. Působením alkoholu na mozeček se chůze stává vratkou, člověk ztrácí koordinaci a stabilitu.

Různé části mozku mají vliv na různé tělesné procesy. Alkohol působí na všechny níže uvedené oblasti; když hladina alkoholu v krvi roste, dopady jsou výraznější.

Hypotalamus řídí celou řadu funkcí, včetně pohlavního vzrušení a sexuální výkonnosti. Účinkem alkoholu vzrušení roste, ale výkonnost klesá. Hypotalamus rovněž koordinuje tvorbu hormonů v hypofýze. Jedním z těchto hormonů je ADH (Anti-Diuretic Hormone, tj. antidiuretický hormon), který napomáhá zpětnému vstřebávání vody v ledvinách. Působením alkoholu se omezuje tvorba ADH, což se projevuje rychlejší produkcí moči ledvinami.

Mozkový kmen řídí automatické tělesné funkce, jako je dýchání, srdeční tep a vědomí. Pokud se alkohol dostane do mozkového kmenu, člověk pociťuje ospalost a v závislosti na objemu vypitého alkoholu může dojít i ke ztrátě vědomí. Pokud koncentrace alkoholu v krvi dále roste, může to mít dopady i na srdeční rytmus, dýchání, ztrátu vědomí, a v nejhorším případě mohou být následky dokonce smrtelné.